Familiantský zákon

Jedná se o soubor regulí, kterými byl omezován nebo řízen počet  osob židovské víry, žijící v jedné obci, oblasti. 

Seznam familiantů byl nejdůležitější omezujicí normou, určoval na základě předepsaného počtu (tzv. numerus clausus) konkretní muže, kteří měli právo se oženit a plodit potomky. Počet rodin byl tedy neměnný a nový uchazeč se mohl na seznam dostat teprve tehdy, když se uvolnilo místo (nejčastěji úmrtím). Nový uchazeč musel splňovat i další podmínky -  manželský původ,  prvorozenectví,  vzdělání, jistou ekonomickou úroveň (výše majetku) a předepsané vzdělání (zkoumala se především znalost německého jazyka). Spolu se snoubenkou museli dosáhnout i  předepsaný věk.

Doplnění familiantského seznamu  prováděla židovská obec,  následně odsouhlasovala vrchnost nebo  úřady. Často docházelo k tomu, že se o uvolněné místo bojovalo v židovské obci i nekalými způsoby. rozhodovaly majetnost a postavení rodiny uchazeče, v rámci židovské obce a také oblíbenost u vrchnosti. 

Židé se nesměli stěhovat, svá řemesla mohli až na vyjímky provozovat pouze v židovských částech obcí (ghettech). Někdy jim byl zapovězen pobyt v jiných částech obce, či účast na konkretních aktivitách. 

Osoby židovské víry  nacházely  bydlení a obživu  u svobodníků, dvořáků,  tedy obyvatel, kteří nepodléhali vrchnosti, měli zde možnost svobodnějšího života. 

Změna původního (nejčastěji hebrejského) příjmení na německé byla pro židovské obyvatelstvo uzákoněna v roce 1786. Příjmení si jednotlivci mohli volit  nebo jim byla přidělována úředně.  Opět zde hrálo roli postavení v židovské obci a majetnost, bohatí židé si mohli  koupit dobře znějící příjmení, těm nejchudším byla naopak přidělována  příjmení i hanlivě znějící. 

Důsledkem  uplatňování omezujících regulí pro židovské obytelstvo byl zvýšený počet nemanželských dětí (tyto děti se někde zapisovaly i k jiným židovským  rodičům, aby jim byl zachován manželský původ a možnost založit rodinu, dědit po předcích), velký počet odchodů do ciziny, (mimo Rakousko)

Většina omezení pozbyla platnost po roce 1848. 

familiantský zákon prvorozenectví svobodník dvořák změny židovských příjmení věk u svatby