Rod Hübnerů v Jaroměřici nad Rokytnou

K Jaroměřici nad Rokytnou neodlučně patří místní barokní zámek. Do barokní podoby byl zámek přestavěn v období let 1700 - 1737, kdy jej vlastnil významný rod Quastenberků. První zmínky o Hübnerech se objevují v nejslavnější době Jaroměřice nad Rokytnou, během které se město stalo centrem kulturního života organizovaného Janem Adamem Qustenberkem.

0 komentářů

První nalezená zmínka o Hübnerech v Jaroměřici nad Rokytnou je z roku 1715 a týká se Vavřince Hübnera, který do kaple svatého Josefa vyřezal dřevný kříž (zdroj). V matričních knihách však o Vavřinci žádnou zmínku nenajdeme.

Zakladatel rodu Jan

Za zakladatele rodu Hübnerů v Jaroměřici nad Rokytnou však označím Jana Hübnera. Přestože některé zdroje uvádí jako Janova otce výše zmíněného Vavřince, nepodařilo se mi k tomu dohledat žádný důkaz. V matrikách města narození Jana zapsáno není, avšak jeho narození se odhaduje kolem roku 1697.

Svatba Jana Hübnera s Barborou Venzelíkovou 1736

zdroj: Actapublica, digitalizované matriční knihy - Moravský zemský archiv v Brně

Jan byl tovaryšem sochaře Kašpara Obera. Kromě sochařství se věnoval také hře na housle a patřil k jaroměřickým hudebníkům. Jan byl příkladem mladého nadaného člověka, kterému hrabě Quastenberk umožnil na vlastní náklady sochařské vzdělání.

V účetních knihách pak lze najít první zmínku z roku 1732. Jan bývá označován nejen jako Hübner, ale také jako Hýbner, Hibner a dokonce Imber. Z účetní knihy pak vyplývá, že v roce 1741 pracoval Jan na ozdobách špitálního pozitivu, v roce 1742 na tabernáklu k oltáři sv. Anny v jaroměřickém farním kostele a v roce 1743 zhotovil za 18 zl. ozdoby kamen v zámeckém sálu a za 8 zl. dvě figury do parku. Později byl placen za nábytek do panských pokojů. V roce 1747 vyřezal 12 svícnů za 24 zl. pro kostel sv. Markéty (zdroj). 

První již matriční zmínka o Hübnerech pak pochází z 9. dubna 1736, kdy se Jan Hübner oženil s Barborou Venzelíkovou. Další zajímavostí jsou kmotři, kterými byli rakouský stavitel Tobiáš Gravani a jaromeřický rektor Nikodém Catullus. Ve stejném roce se páru narodila dcera Kateřina.

Nejasnost na původ Hübnerů v Jaroměřici nad Rokytnou také vrhá svatba jeho dcery Margarety z roku 1775. Margareta ještě před svatbou měla dvě nemanželské děti, bylo to v letech 1767 a 1771. Až poté se vdala za Antonína Heegera, mlynářského učně z Přerova. O narození Magarety taktéž v jaromeřické matrice není žádný záznam a jelikož její otec Jan se ženil téměř ve 40-ti letech, je možné, že se narodila ještě před otcovou svatbou.

Diskuze k článku (0)