Konverze - změna víry do roku 1918
autor zora Čas čtení 2:27 0 komentářů Sdílet s přáteli
Náboženská konverze (latinsky conversio nebo-li obrácení) je označení pro proces, kdy člověk přijal novou náboženskou identitu nebo změnil dosavadní vyznávané náboženství. V matrikách se pak jednalo o změnu víry, kterou člověk dostal při křtu.
Konverze z katolické na evangelickou víru
Možnou konverzí byla změny víry po platnosti „Tolerančního patentu“, původně katolíci se nyní hlásili k víře svých předků, tedy k evangelické víře – augšpurskému nebo helvetskému vyznání. Změny se nahlašovaly u vrchnosti, zápisy o této konverzi se v matrikách asi nevyskytují. Z hlediska genealogického se tolik nedělo, předky s novým – evangelickým vyznáním nacházíme až do poloviny 19. století stále i v katolických matrikách.
Konverze z židovské víry na katolickou (evangelickou) víru
Nejčastěji se v matrikách objevuje změna židovské víry na katolickou (později i evangelickou). Konvertita byl povinen vzdělat se v otázkách katolické víry, docházet na katechismus a přesvědčit svým chování kněze, že se opravdu chce stát dobrým katolíkem, že tak nečiní z prospěchu. Podobné podmínky měla i evangelická církev.
Nový křtěnec dostal většinou nové křestní jméno, často i příjmení. Mezi kmotry se objevují významné osobnosti, často vrchnost nebo významní měšťané. Stejně často je u těchto kmotrů poznamenáno, že kmotři byli přítomni pouze v zastoupení. Především ve starších dobách, 17. a 18. století bylo získání židovského obyvatele k přestupu ke katolické víře velmi kladně hodnoceno a osoba, které se to podařilo (vrchnost či církevní - katolický - úředník) získala významné ocenění od vyšších církevních kruhů.
Někdy docházelo u konvertitů následně i k „nové“ svatbě a samozřejmě vždy i ke křtu již narozených dětí - v případě že konvertoval manželský pár (spíše v 19. století). V některých případech děti z takových manželství dostávaly církevní (katolický) dispenz, aby mohly být vedeny jako manželské, i když se rodičům narodily před uzavřením (katolického) manželství.
Je třeba si uvědomit, že všechny církevní úkony byly placené nebo se předpokládal dar pro církev.
Jiné konverze
Všeobecně platí, že konverze byla možná jen mezi úředně uznanými církvemi a to oběma směry. Podmínky si vždy stanovovala církev, do které se přestupovalo. Např. židovská komunita měla pro nově příchozí velmi přísné podmínky.
Další varianty konverze do roku 1918 nebyly nijak četné. V matrikách se občas objeví křest (katolický) Turka, či jiného cizince s naprosto odlišným vyznání, ti ale byli bráni jako bezvěrci – pohané