Legitimizace nemanželského dítěte
autor zora Čas čtení 1:44 0 komentářů Sdílet s přáteli
Evropské právo bylo v oblasti určování otcovství silně ovlivněno římským právem a později právem kanonickým. Postavení dětí zrozených v manželství a mimo ně bylo nerovné a nemanželským dětem byla přiznána pouze omezená práva. Ve snaze, aby byla zlepšena právní pozice dětí narozených mimo manželství, byly v římském právu postupně zaváděny různé formy tzv. legitimace, tedy institutu, který umožňoval nemanželskému dítěti nabýt práv manželského dítěte.
Obvykle se jednalo o legitimaci „per subseqens matrimonium“, kdy rodiče uzavřeli manželství dodatečně po narození nemanželského dítěte. Tam, kde nebyla podle ustanovení zákona tato forma přípustná, nastupovala subsidiárně možnost legitimace „per rescriptum principis“ (správním aktem). Účelem této legitimace bylo mocensky intervenovat tam, kde sňatek mezi zploditelem s nemanželskou matkou nebyl možný. Legitimaci „per subsequens matrimonium“ převzalo i právo kanonické, přičemž od konce 16. století byla připuštěna dokonce i u dětí narozených z cizoložství nebo krvesmilstva.
Domnívám se, že církev neznala možnost dopsat otce pouze na základě jeho žádosti, prohlášení (se souhlasem matky) - bez předchozího sňatku těchto dvou osob, tak jako se to běžně děje teď. Legitimizace dítěte se děla vždy ve vazbě na uskutečněnou svatbu.
Současně není naprosto jisté, že onen muž byl biologickým otcem dítěte. K otcovství se přihlášoval ten, který si vzal svobodnou matku za manželku (o biologické příbuznosti tento akt nic nevypovídá).
Vlastně se ve většině případů dopouštěli tito muži lži, proto se formulace v matrikách různí. Někdy se přihlašuje přímo za otce (pak většinou nehovoří pravdu a vzhledem ke zpovědi se o lži dozví i církev), ale často se píše, že muž prohlašuje, že chce být zapsán za otce dítěte (tím se vyhnou obě strany vědomé lži). Jak církev, tak potencionální rodiče si byli vědomi nesmírných těžkostí, které pozice nemanželského dítěte přináší a snažili se ji zmírnit, o to více je třeba ocenit „zlegitimizované“ otce a jejich vstřícnost.
V matrikách se legitimizace objevuje zhruba kolem r. 1700 a dál do přítomnosti.