Jak si sám sestavit rodokmen

autor pierotto Čas čtení 17:55 2 komentáře Sdílet s přáteli

Několikrát jsem dostal dotaz, jak „ty rodokmeny“ dělám. Na toto téma by se dalo napsat nespočet řádků, každý z nás bude mít své zdroje a metody. V tomto článku popíšu pouze základní (a hlavně moje) metody, které si myslím, že se budou hodit každému v začátcích, než si přijde na ten „svůj správný“ postup.

Výběr genealogického programu

Co bych měl mít před tímto krokem? Čas a chuť se věnovat novému koníčku.

Prvním krokem k vlastnímu rodokmenu bude výběr programu, ve kterém si všechny sesbírané záznamy uchováte a to nejlépe v nějaké formě, která reprezentuje strom. Na složité kreslení rodokmenu na papír, nebo uchování dat pomocí excelové tabulky prosím zapomeňte. Mezi nejpopulárnější a i mnou doporučenou službu patří MyHeritage. Do 250 záznamů můžete tuto aplikaci využít zdarma. Důvodem, proč jsem si MyHeritage vybral je velmi dobré grafické (tím myslím přehledné) zpracování stromu. Nezobrazuje se totiž vždy celý rodokmen, ale pouze 7 generací. Při hloubějším zkoumání stromu pak jednoduše rozbalíte další informace pouze z té konkrétní větve. Oceníte to, jakmile budete mít v rodokmenu přes 1000 lidí. Samotné přidání nových osob je pohodlné a přehledné. Prostě práce s tou aplikací mě baví a nehází mi „klacky pod nohy“. Ať už si zvolíte jakýkoliv program, máte za sebou první důležitý krok.

Sbírání záznamů

Co bych měl mít před tímto krokem? Zvolený program, ve kterém si nalezené data uchovám.

Abychom do rodokmenu mohli přidávat naše nové zatím neznámé předky, musíme začít v současnosti. Začínáme tedy sami sebou, svými rodiči a prarodiči. Toto jsou informace, které bychom měli pravděpodobně znát.

Informace o našich nejbližších předcích můžeme získat například z rodných listů, svatebních či smutečních oznámeních. Ze svého rodného listu zjistíte tak jména, místa a data narození svých rodičů a jména prarodičů. Kontaktujte tedy své příbuzné, vyptávejte se a snažte se dostat „svépomocí“ co nejdále. Z vlastních zdrojů byste se měli v ideálním případě přiblížit k roku 1900.

Co když to nestačí? Pak můžeme využít dalších pomůcek. Mě osobně v začátcích pátrání pomohly fotografie z hřbitovů (např. BillionGraves), pár jsem navštívil také osobně. Z náhrobků můžete vyčíst data narození a úmrtí. Na náhrobku najdete také rodinné příslušníky, takže se ve své „skládačce“ můžete celkem snadno posunout dále. Další digitální pomůckou může být sčítání lidu. Velkou část fotokopií můžete nalézt na FamilySearch, ale také přímo v archivech (ať fyzicky nebo digitalizované).

Často kladené otázky

Můžu si do rodokmenu přidávat sourozence?
Otázka, kterou jsem už vícekrát zahlédl. Odpověď je jednoduchá, je to váš rodokmen, libovolně si do něj zaneste co chcete. Naopak, čím více lidí v rodokmenu je, tím to může být pro vás prospěšnější. Proč si vysvětlíme v části týkající se vyhledávání záznamů v matrikách.

Proč nemůžu svoje rodiče vyhledat v matrikách?
Údaje o žijících osobách nejsou veřejně přístupné. Digitalizované jsou pouze ty matriční knihy, které matriční úřad předal do archivů. Jedná se o takové knihy u kterých v případě narození uplynulo od posledního záznamu 100 let, u knihy manželství 75 let a knihy úmrtí 30 let. Stejné znění zákona pak platí i pro knihy dosud uložené na matričních úřadech.

Živé matriky

Poslední možností u „živé matriky“ je návštěva příslušného matričního úřadu. Jako nejlepší cesta se mi ukázalo vždy na matriku zavolat a zjistit co konkrétní matrikářka (s matrikářem jsem se zatím nesetkal, tak snad nikoho neurazím) potřebuje k vydání záznamu – je to o lidech. Někdy ochotně informace sdělí, jindy je potřeba se dostavit osobně, nebo zaslat svou žádost písemně společně se správním poplatkem, cest je více.

Předpokladem ke komunikaci s matričním úřadem je, že znáte místo narození/svatby/úmrtí a datum této události, kterou hledáte. Následně si na stránkách archivu zjistíte na jakém matričním úřadě se kniha nachází a poté úřad kontaktujete.

Příklad
Příkladem nechť nám je matriční kniha obce Lutín (Č XII 15). Dle webu archivu je uložena na obecním úřadě Lutín. Najdu si tedy webové stránky obce Lutín a na webu vyhledám příslušné kontakty. Následně pracovníka matriky poprosím o informace k záznamu, který hledám.
Hledám narození svatbu úmrtí
Ochranná lhůta 100 let 75 let 30 let
Je na matričním úřadě ochranné lhůtě Nahlížet na záznamy v ochranné lhůtě mohou pouze rodinní příslušníci. Ti musí svou příbuznost prokázat. Následně jim je za správní poplatek umožněn náhled na konkrétní záznam v přítomnosti matrikářky.
Je na matričním úřadě, není v ochranné lhůtě Nahlížet na záznamy mimo ochrannou lhůtu může kdokoliv za přítomnosti matrikářky. Platí se správní poplatek.
Není na matričním úřadě Kniha bude pravděpodobně v archivu. Hledejte tedy tuto knihu digitalizovanou, pokud není digitalizovaná kontaktujte příslušný archiv, kniha může být dostupná v archivu a zatím nedigitalizovaná.

Hledání v digitalizovaných matrikách

Co bych měl mít před tímto krokem? Měl bych se dostat do doby, kdy jsou už záznamy digitalizované. Dle vašeho věku to může být hranice roku 1900 nebo například 4 generace. Je to velmi individuální.

V ideálním případě jsme v rodokmenu ve stavu, kdy narození nebo svatba našeho „nejstaršího“ předka je již v digitalizované knize. Nyní se tedy musíme vydat do digitalizovaného archivu, těch máme několik dle krajů:

V některých hraničních lokalitách mohou příslušná místa spadat do vedlejšího kraje. Rozhodující je sídlo farního úřadu. Pokud se tedy vámi hledaná lokalita nevyskytuje v příslušném archivu, vyzkoušejte archiv vedlejšího kraje.

Kraj Adresa portálu
Vysočina, Jihomoravský kraj, Zlínský kraj, část Olomouckého kraje actapublica.eu
Moravskoslezský kraj, část Olomouckého kraje digi.archives.cz
Pardubický kraj, Královéhradecký kraj vychodoceskearchivy.cz
Liberecký kraj, Ústecký kraj vademecum.soalitomerice.cz
Středočeský kraj ebadatelna.soapraha.cz
Praha ahmp.cz
Karlovarský kraj, Plzeňský kraj portafontium.cz
Jihočeský kraj digi.ceskearchivy.cz

Vybereme kraj dle lokality naší události. Každý z portálů nabízí možnost filtrování dle lokality a roku. Tyto základní údaje bychom měli znát. Je potřeba si dát pozor na následující „pasti“:

  • Typ knihy, existují knihy narození (N), svateb (O), úmrtí (Z) a indexy pro všechny tyto druhy. Můžou existovat různé kombinac. Jsou například dohromady knihy narození a v stejné knize index narození, mohou však být všechny tři druhy společně, nebo často také společně kniha N + O.
  • Matriční knihy se dělí podle vyznání. Katolické a evangelické knihy jsou samostatně. Je časté, že pro určitou farní oblast existuje katolická matrika, ale evangelická je v jiné oblasti. Například pro obec Velká nad Veličkou naleznete na ActaPublica katolické matriční knihy, pokud vaši předci pocházejí z této oblasti, ale jsou evangelíci, jejich životní události naleznete v blízkém Javorníku. U evangelíků je potřeba tedy hledat vždy nejbližší evangelickou farní oblast.
  • Lokality, u velkých měst má každá městská část vlastní matriku, pokud tak víte, že se váš předek narodil v Brně, ale neznáte čtvrť, čeká vás hodně hledání. Některé lokality jsou pak zapisovány samostatně (jedna lokalita jedna kniha). U menších obcí je pak hned několik obcí zapisováno do jedné knihy. Zde pak může mít každá obec vyčleněnou vlastní část knihy nebo mohou být záznamy zapisovány společně. Způsob zapisování zjistíte tak, že buď je u každého záznamu konkrétní lokalita, nebo na začátku každého oddílu je napsán název obce pro kterou se zapisuje (bývá to pak i v záhlaví každé strany nebo alespoň u každého nového roku).

Místo od místa, farář od faráře se liší v tom jak a jaké informace do zápisů zanesl. Zjednodušeně bych rozdělil zápisy do tří období (česky psané, německy – kurentem psané, latinsky psané). Každé z těchto období má nějakým způsobem specifický zápis. V zápisech (nyní hodně orientačně, protože se to opravdu liší dle místa) přibližně z let 1850 a výše najdeme zápisy hezky psané, čitelné, česky a bohaté na informace – např. u zápisů se uvádí i data narození. Kolem let 1790–1850 je mnoho matričních knih psáno německy a kurentem, zápisy jsou tedy pro nováčky špatně čitelné, ale ve většině případu jde vždy jméno, příjmení a lokalita poznat, u záznamů jde najít vždy vše potřebné pro pokračování v rodokmenu. Takovým lehce slepým místem se občas stává přelom zápisů z latiny do němčiny, kolem roku 1800, kdy jsou zápisy velmi strohé - na pár místech jsem se s nimi setkal, např. u svateb bylo uvedeno jen jméno ženicha a nevěsty. Doposud všechny záznamy jsou zpravidla zapisovány v tabulkách. Zápisy latinské, kromě toho, že jsou psány latinsky jsou specifické v tom, že tvoří vždy jeden odstavec, ve kterém je vše zapsáno. U záznamu svatby tak například věk nenajdeme, uvedené jsou, ale skoro vždy všechny důležité informace.

Princip hledání navazujících záznamů

Jak tedy hledat? Na příkladovém hledání popíšu princip, takže si sami můžete společně se mnou hledání vyzkoušet. U každého záznamu vysvětlím co záznam obsahuje a k čemu je to dobré. Jak jsem zmínil na začátku, je nejlepší když náš první digitalizovaný záznam je záznam narození nebo svatby. To proto, že tyto dva záznamy jsou nejbohatší na informace. Začneme záznamem narození.

Příklad
Hledáme Kristiána Koppa, víme, že se narodil v roce 1902 v Kroměříži – Oskol.
  1. Otevřeme portál actapublica.eu, vyhledáme Oskol (je tam jen jeden v Kroměříži).
  2. Zobrazily se nám dvě strany výsledků, najdeme tedy tu, která je pro narození a obsahuje rok 1902.
  3. Jedná se o knihu se signaturou 7977, kniha je pouze pro Oskol, takže nebudeme muset složitě hledat, nalistujte rok 1902, vpravo dole na straně 212 je náš záznam.
Záznam narození - výstřižek data a jména

Datum a jméno
V první části záznamu najdeme datum narození a křtu: 5. březen 1902, hned za datem je číslo 104 což je číslo domu. Následuje jméno: Christian Karl, pod jménem je doplněna poznámka, že byl sezdán 9/7 1928 s Alžbětou Faicovou ve Zlíně, nejedná se o standardní informaci, je to takový bonus k dobru.

Tři čárky, které následují značí následující stavy (u jiných knih se pořadí může lišit):

  • náboženství: katolík / nekatolík
  • pohlaví: mužské / ženské
  • lože: manželské / nemanželské
Záznam narození - výstřižek otec

Otec
Kopp Christian strojvedoucí na dráze císaře Ferdinanda i Oskole, syn Christiana Koppa drážního zaměstnance ve Frýdlantě a manželky jeho Amálie rozené Schneider Johann krejčovského mistra v Olomouci, narozen 11/1 1862.

Tomuto sloupečku věnujte pozornost, pokud je prázdný, jedná se o neznámého otce. Pokud se otec zpětně k dítěti přizná, je doplněn, tento záznam je pak většinou odlišný (stylem a barvou písma) - navíc musí být doplněno prohlášení, záznam tak bývá delší než u matky.

Záznam narození - výstřižek matka

Matka
Emilie dcera Karla Kotoučka strojvedoucího na dráze císaře Ferdinanda ve Weisskirchenu (Hranice) a manželky Karoliny narozené Schery (Šerý) Jan obchodník s moukou z Weisskirchenu, narozen 9/4 1876, sezdáni 18/4 1899 v Holici Olomouc.

Záznam narození - kmotr

Kmotr
Poslední sloupec obsahuje kmotry, kmotři povětšinou chodili za kmotry u všech narození, pokud se tedy stane, že některý záznam je sporný, např. nejde správně přečíst jména rodičů, ale číslo domu je stejné, může být kmotr užitečný neboť se opakuje.

V případě, kdy by byl záznam o informace chudší a existovalo by více rodičů se jménem Christian Kopp a Amálie Kotoučkovou dokážeme tyto páry s nějakou pravděpodobností oddělit od sebe pomocí kmotrů.

Díky tomuto bohatému záznamu máme o práci méně, víme, že se pár sezdal v roce 1899 v Holici. Za okolností, kdy by zde tato informace nebyla, předpokládali bychom, že svatba byla v místě narození nevěsty (v tomto případě v Hranicích) a hledali bychom svatbu před rokem 1902. Takto můžeme jít na jistotu.

Příklad
Jdeme hledat svatbu:
  1. Přejdeme na digi.archives.cz kde jsou matriky Olomouce, a najdeme si rok 1899 a Holice
  2. Holice mají společně knihu s Novým Světem pod signaturou VB VI 13
  3. Zde je první poučka, nikdy nevěřte tomu co je psáno, pokud jste se již pustili do hledání, víte, že v této knize záznam není
  4. Svatba se totiž konala v Hodolanech, tu najdete pod signaturou VB VIII 4, jedná se o knihu společnou pro Hodolany a Rolsberk, záznam najdete na straně 110
Záznam svatby - výstřižek data

Datum a jméno
Tato část záznamu obsahuje datum svatby. Následuje oddávající a číslo domu.

Čísla domů u svateb jsou zapisována různě: ženich a nevěsta mají každý číslo u svého záznamu, sloupec je pouze u ženicha, ale obsahuje dvě čísla např.: 72/72, někdy jsou pak čísla vepsána do samotného záznamu, pokud je jen jedno číslo bude se pravděpodobně vztahovat k nevěstě, ale není to pravidlo.

Záznam svatby - výstřižek ženich

Ženich
Christian Kopp strojvedoucí na dráze v Hodolanech, syn Christiana Koppa nádražního zřízence v Troppau (Opava) a jeho ženy Amalie rozené Johann Schneider krejčovský mistr z Olmütz (Olomouc).

U knih O se často můžeme setkat se zápisem ženicha a nevěsty na samostatných stranách, jak je tomu zde. Některé knihy však zapisují svatbu dohromady na jednom listě.

Záznam svatby - výstřižek věk

Věk
Věk je vždy orientační, takže pokud je zde číslo nevěřte mu nikdy na 100%, zde je uvedeno datum narození 31/1 1862, takže opět o práci méně (zase je to bonus, datum narození se běžně neuvádí).

Záznam svatby - svědci

Svědkové
Poslední sloupec obsahuje svědky, jejich povolání a místo bydliště. Nejednou mi tento sloupec pomohl, obzvlášť v případě, když u ženicha či nevěsty není uvedeno místo bydliště nebo narození, je pak šance, že na svatbu jim za svědky šel někdo z jejich známých, pak případné narození snoubenců lze hledat v lokalitě odkud pochází svědkové.

Nyní opět postupujeme k hledání narození ženicha a nevěsty. To už nechám na vás.

Na co si dát pozor:

  • na lokalitu svatby, většinou se svatba konala v místě narození nevěsty
  • v roce 1781 bylo zrušeno nevolnictví, do té doby byla omezena svoboda pohybu a tak se svatby konaly jen s povolením v rámci panství (dejme tomu v okruhu cca 5km), ale není to pravidlo, jsou jistá povolání, např.: ovčáci, kováři, mlynáři – tzv. stěhovavá povolání, kteří cestovali na delší vzdálenosti
  • plnoletost byla od 24 let, obecně tedy počítám s tím, že kolem tohoto věku byla svatba, je běžné, že nevěstě bylo i méně a její otec dal svolení ke sňatku (můj rekord je svatba dvou 14-ti letých, ale to je ojedinělé)

Jak hledám záznamy

Příkladem nám zase bude Kristián Kopp narozený v roce 1902. Předpokládám, že jeho rodiče mohli mít ještě před ním další potomky, když půjdu nulovou toleranci tak začnu další dítě hledat od konce roku 1901 a tak níže. Pokud nic nenajdu, předpokládám, že byl první dítě a svatbu hledám od roku 1902 dolů. Málokdy se stalo, že se dítě narodilo po svatbě, ale i takový případ mám.

Pokud najdu svatbu, v tomto případě v roce 1899, a je uveden věk, počítám s tím, že je trošku přikrášlený, tedy raději hledám že se narodili později, zde tedy rok narození 1899–37 = 1862, kdybych tedy neznal datum, hledám cca +- 3 roky. U záznamů, kde je věk 22 a podobně, počítám, že jim v době svatby bylo 18 a podobně, ten věk opravdu nebyl přesný a čím víc budete hlouběji tím méně přesný také je.

Nyní jsem tedy našel narození Christiana, narodil se v onom roce 1862, jeho záznam úmrtí hledám od věku 50 let, v tomto případě tedy 1862 + 50 = 1912, nebyl bych daleko, prolistoval bych si jen 10 let navíc, neboť Christian zemřel roce 1922.

Vždy u hledání záznamů je tedy potřeba počítat s nějakou tolerancí. Berte v úvahu také to, že můžete najít jmenovce, takže ověřujte zda souhlasí čísla domů, zda jsou stejní kmotři. U zápisu úmrtí se například uvádí zda zemřelý byl vdovec/vdova což může být také prospěšné

Co vás může překvapit

Záměna jmen

Jména našich předků v matričních knihách jsou psána různě. Od Jana, přes Johanna, Joanese, Joese kde se jedná o to jedno stejné jméno až po případy kdy docházelo k záměně jmen. Zde je to opět individuální, může se ale jednat například o jména „Marie“, „Anna“, „Marie Anna“, „Mariana“, „Magdalena“. Nebo při špatném počeštění jména například z Ignáce na Hynka (jméno vzniklo počeštěním z německého Heinrich = česky Jindřich).

Záměna příjmení

Před rokem 1780 se můžete setkat s tím, že vám některý z předků „zmizí“. Nemusí se jednat o doslovné zmizení, ale pouze o fakt, že z nějakého důvodu nepoužíval příjmení, které očekáváte. Tématem se více zabývám ve článku o původu příjmení. Zde si pouze ukážeme jeden takový případ a jeho rozklíčování.

Vavřinec syn Jiřího Jurkoviče

Tento záznam je z roku 1711, v Poddvorově se narodil Vavřinec syn Jiřího Jurkoviče a Doroty, kmotrem byl Bartoloměj Pařízek a jeho žena Anna.

Kateřina dcera Jiřího Špajdrly - Jurkoviče

Poté Jurkovič zmizel a místo něj, bylo možné najít záznamy jako tento z roku 1714. Narození dcery Kateřiny, dcery Jiřího Špajdrly a Doroty, kmotrem byl Bartolomněj a jeho žena Anna.

Nemanželské děti

Záznam o nemanželském dítěti poznáte celkem snadno. Není vyplněná kolonka otec. Má to jeden malý háček a to že se otec mohl dodatečně přihlásil, pak je záznam dopsán, většinou na první pohled se může jednat o zápis trošku jinou barvou inkoust a jiným písmem (dělal se později než záznam jako takový), vždy pod záznamem však najdete prohlášení otce, který se musel podepsat za přítomnosti svědků, záznam je tedy od jiných odlišný. Není ale 100% jisté, že se vždy jedná o otce biologického. Některé matriční knihy mají pak vlastní sekci pro nemanželské děti, které bývají v knize narození na konci.

Zemská porodnice

Zemská porodnice sloužila především k porodům svobodných matek. Motivací rodit zde bylo utajení porodu např. před sousedy aby matka neměla hanbu z nemanželského dítěte. Některé zemské porodnice měli i „nalezenec“. Porod v tomto zařízení byl v podstě anonymní, matka musela jen nahlásit jméno a bydliště, u záznamů tak nejsou uvedeni rodiče a navíc jméno matky nemusí být ani pravé. Pokud matka neměla možnost si dítě nechat, mohla jej odložit a o východu se pak starala jiná k tomu určená rodina.

Pokud se vám podařilo dostat až sem, doufám, že máte všechny potřebné základy pro sestavení vlastního rodokmenu. Pokud vás napadne nějaké téma, které by stálo za diskuzi, napište mi sem dolů do komentářů.

Mohlo by vás zajímat

Původ a vznik příjmení

Napadlo vás někdy, co znamená vaše příjmení a jaký máte vy a vaše příjmení původ? Zajisté nejste jediní a ani poslední. Před zodpovězením této otázky je však nutné vzít v potaz okolnosti vzniku konkrétně vašeho příjmení. Z hlediska historie lze začít tím, že samotná příjmení si lidé začali dávat zhruba od 14. století. Důvodem bylo rozlišení osob se stejným jménem ve stejné oblasti. Nejednalo se však o příjmení dědičná. Příjmení se tehdy mohla měnit například během svatby, stěhování, při změně povolání nebo dle charakteristiky, na základě které příjmení vzniklo.

Ověřování zdrojů při hledání předků

Tento článek bude trošku jiný než ostatní, rád bych totiž poukázal na nástrahy, které na nás číhají v matričních knihách a s tím se často vyskytující chyby v našich rodokmenech. Protože jsem uživatelem aplikace MyHeritage čas od času se mi zobrazí shoda s rodokmenem někoho jiného, stále však platí „důvěřuj, ale prověřuj“. Dnešní článek bude o hledání Mariany Kašíkové dcery Matyáše a o tom, co všechno bylo potřeba ověřit pro nalezení správného záznamu.

Rodokmeny z Vídně

Jelikož se často setkávám s dotazem, jak se dělá rodokmen pokud mám předky z Rakouska (nebo přímo ve Vídni). To mě motivovalo k tomu pár vět o Vídni napsat. Proč může být pro naše rodokmeny Vídeň důležitá? Pokud se podíváte do indexů uvidíte spoustu Českých jmen. Je tomu proto, že kolem roku 1900 byla čtvrtina obyvatelstva Vídně (cca 500.000 obyvatel) tvořena českými rodáky či českými Němci.

Diskuze k článku (2)

j.zikmund
j.zikmund před 6 měsíci

Moc krásně sepsaný, přehledný a vyčerpávající článek o počátcích rodopisné práce. Klobouk dolů! Protože dát to do pěkné grafické podoby s mapkou a tabulkami muselo dát práci. Jediné o čem pochybuji, je správnost ochranných lhůt (a to nejen) u matrik. Přesné znění nynější legislativy jsem nestudoval, ale v souvislosti s nařízení EU o ochraně osobních údajů se některé lhůty prodlužovaly. Na vývěsce actapublicy jsou uvedeny lhůty pro zveřejňování matrik (na internetu nebo i fyzicky?) N – 110 let, O – 90 let, Z – 75 let. Nicméně postup při vyhledávání v takových matrikách to nijak nemění, jen je třeba zkontrolovat, zda se nachází na MěÚ nebo v archivu a zjistit, jestli instituce umožní nahlédnutí pro požadovaná léta.

Odpovědět
pierotto
pierotto před 6 měsíci

Děkuji, u těch lhůt je to právě ta sranda :) Zákon stanovuje ty roky, které uvádím. Kniha je pak na MeÚ a platí pro ni zákon. Nebo je v archivu a platí pro ni taktéž zákon, ale zároveň SOkA si to upravují dle sebe. ActaPublica resp. MZA reagovalo takto, ikdyž je to nad rámec jejich povinností, místo aby se případně u sporu dohadovali tak raději prodlouží lhůtu. Jde o to, že MeÚ dokumenty předávají archivu logicky po uplynutí zákonné lhůty. Myslím, že kromě MZA se k tomuto opatření ostatní archivy nepřidaly (nebo mi to není známo). Případně zde je ten zákon: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-301 je to § 23. Já měl to štěstí, že dříve než k tomu omezení došlo tak jsem stihl, všechny svoje stromy udělat ... ale jinak je to dost nešťastné. Má to ještě jedno ALE .. a to je to, že to není digitalizované, resp. digitalizované veřejně, v badatelně SOkA tyto dokumenty k dispozici jsou.

Nejlepší obsah přímo na váš e-mail

Nestíháte sledovat nové články na našem webu? Chcete informace o nových matričních přírustcích? Pošleme vám informace o všech důležitých novinkách!

Z odběru novinek se můžete kdykoliv odhlásit.

Odesláním formuláře souhlasíte se zpracováním vaší e-mailové adresy pro účely rozesíání novinek.

Alternativou je naše Facebooková stránka kde najdete upozornění na nové články, zajímavosti z bádání nebo informace o aktuálích slevách DNA testů.