Rodokmeny z Vídně
autor pierotto Čas čtení 3:30 0 komentářů Sdílet s přáteli
Jelikož se často setkávám s dotazem, jak se dělá rodokmen pokud mám předky z Rakouska (nebo přímo ve Vídni). To mě motivovalo k tomu pár vět o Vídni napsat. Proč může být pro naše rodokmeny Vídeň důležitá? Pokud se podíváte do indexů uvidíte spoustu Českých jmen. Je tomu proto, že kolem roku 1900 byla čtvrtina obyvatelstva Vídně (cca 500.000 obyvatel) tvořena českými rodáky či českými Němci.
Stejně jako u nás se dá i v Rakousku vyhledávat v matrikách on‐line, přímo Vídeň je možné najít na adrese http://data.matricula‐online.eu/en/oesterreich/wien/. Pokud odkaz navštívíte, zjistíte, že Vídeň se skládá z většího počtu okrsků. Pokud vám tedy někdo řekne, že jeho předek se narodil ve Vídni, jste celkem v pasti, projít všechny okrsky Vídně vám může zabrat ne úplně málo času. Může se zdát, že velikost Vídně je nevýhodou, opak je pravdou, skoro každá kniha má totiž svůj index, hledat jde proto daleko pohodlněji. Indexy jsou navíc často čitelnější než u nás, alespoň z mých zkušeností. Zapomněl jsem ještě dodat, že celý web je v němčině. Nemělo by to však být překážkou, aplikace je přehledná a hlavně rychlá.
Hlavní město Rakouska‐Uherska
Jak již nadpis říká, tak Vídeň byla hlavním městem Rakouska‐Uherska, soustředilo se zde vše, lidé se do Vídně stěhovali za prací, studiem a hlavně za lepším životem. Až po konci první světové války se řada Českých obyvatel vrací zpět domů. Několik takových rodin, v rodokmenech, které jsem dělal, mám a proto bych jim rád věnoval trošku prostoru.
První vlaštovkou je Kristián Kopp, syn Jiřího Koppa ze Satulmare v Bukovině. Žádný doklad přímo z Vídně nemám, ale tento Krisitán se roku 1856 v Olomouci oženil a u záznamu této svatby je uvedeno, že Kristián byl kolářem u Vídeňského dělostřelectva - armády CK. Dále pracoval jako nádražní zřízenec v Opavě a skončil ve Frýdlantě. Kristián se tedy musel vydat na cestu ze Satulmare (dnešní Rumunsko) do Vídně, odtud do Olomouce, Opavy a Frýdlantu. Jeho potomci žijí dnes v Kroměříži.
Možná podobný osud potkal inspektora pojišťovny Matouše Šimka, ten se narodil Polešovicích. V roce 1910 se mu narodila dcera Maria Rosa Šimková ve Vídni, okrsek Jedlesee. Jejich vídeňský život asi dále nepokračoval, neboť v roce 1936 se Maria Rosa vdala v Napajedlech.
Ottokar Lancman (dále pak Landsmann) byl rodákem z Dalešic. V roce 1911 se však ve Vídni ženil, bylo tomu v okrsku Neuottakring, u tohoto záznamu byl Ottokar uveden jako „obyvatel Vídně“ tudíž zde musel mít nějaký status – tedy pracoval zde a nebo studoval. Stejného roku se Ottokarovi narodil syn Emil, který se kolem roku 1941 usadil v Andlerce u Prostějova.
Vídeň byla pro mnohé příležitostí, ale zároveň také místem „nové osobnosti“. Mnoho Čechů zde žijících si poněmčovala jména. Pro nás tedy právě Vídeň může být místem, kde se změnilo příjmení našich předků.
Jak jsem dělal rodokmen vídeňákovi
Der ehrs. Franz Rost, ein Schlossergesell, ledig, geb. von Passau, des Franz Rost et Mariæ Annæ ux(or). natæ Helfin briderse. Aeltern ehl. Sogn, cons. ab exc. Regim. tulit ist laut Attestat 1 Jahr in arbeit auf der Schwechat No 102.
Měl jsem tu možnost dělat rodokmen někomu přímo z Vídně. Byla to super zkušenost a bylo s tím samozřejmě hodně práce, hlavně z důvodu neznalosti lokality. První zatěžkávací zkouškou bylo nalezení narození zámečníka Karla Rosta, ten se narodil v roce 1870 ve vídeňském Reindorfu. Hledání jeho otce se ukázalo jako zbytečné, neboť Karl byl nemanželský. Jeho matkou byla Theresia Rost, narozena roku 1846 taktéž v Reindorfu. Její otec Josef byl výrobce hedvábí, oženil se s Júlií Odvarkovou z Pemdorfu (dnešní Miroslav u Zlína). Josef se narodil v roce 1789 v St. Josef zu Margareten, otcem Josefa byl Franz zámečník ze Schwechatu, který se ve Vídni (St. Stephan) oženil s Annou Birzel. Franz pravděpodobně do Schwechatu přišel z německého Pasova. Tady moje stopa skončila, rod Rostů jsem nenašel ani ve Vídni ani v Pasově.