Test mitochondriální DNA

Po předchozím článku o Big-Y by si více slov zasloužil i Full mtDNA test. Tento test zkoumá pohlavní chromozom X, tento chromozom každý z nás zdědil od své matky, která jej zdědila zase od své matky a tak dále. Začátkem článku vám zkusím popsat základní principy a poté i reálné zkušenosti s tímto testem.

autor pierotto 0 komentářů Sdílet s přáteli

Dědičnost chromozomu X u muže
Dědičnost chromozomu X u muže

Chromozom X muže ovlivní potencionálních 8 mužských a 13 ženských předků.

Dědičnost chromozomu X

Dědičnost chromozomu X je na rozdíl od chromozomu Y trošku složitější. Zatímco muži mají jeden chromozom Y od svého otce a chromozom X od své matky, ženy zdědí od každého rodiče vždy jeden chromozom X.

V sedmi generacích tak budeme mít 128 předků a nyní se nám dědičnost rozděluje dle toho zda jste muž nebo žena. Chromozom X u muže totiž z těchto 128 předků ovlivní potencionálních 21 (8 mužů a 13 žen), zatímco u ženy bude mít potencionálních 34 přispěvatelův (13 mužů a 21 žen).

Toto je samozřejmě jen statistika, pravděpodobnost, že by všichni předci byly stejně zastoupeni v chromozomu X je nízká, pravděpodobnější bude, že někteří chybí a jiní mají výraznější zastoupení.

Dědičnost chromozomu X u ženy
Dědičnost chromozomu X u ženy

Chromozom X ženy ovlivní potencionálních 13 mužských a 21 ženských předků.

 

Testované části mitochondriální DNA

Mitochondriální DNA má dvě hlavní části – kontrolní oblast (HVR) a kódující oblast (CR).

 HVR1 a HVR2

V kontrolní nebo často také hypervariabilní oblasti dochází k rychlým změnám. Kontrolní oblast se rozděluje do dvou částí – HVR1 a HVR2. HVR1 je považována za oblast s „nízkým rozlišením“, HVR2 pak za oblast s „vysokým rozlišením“. Zkoumání těchto dvou oblastí pak může pomoci odhadnout haploskupinu.

 Kódující oblast

Kódující oblast (Coding Region) je část mtDNA, která obsahuje geny. Má se za to, že k mutacím v kódující oblasti dochází pomaleji než v HVR. Proto se mutace v CR používají k určení haploskupiny.

Haploskupiny

Pokud si pořídíte test mtDNA, dle typu je vám odhadnuta či určena haploskupina. Stejně jako u mužského chromozomu Y i zde přiřazení k nějaké haploskupině vychází ze společné sdílené mutace. V případě mitochondriální DNA pak rychlost mutace určují takzvané „mitochondriální molekulární hodiny“, dle některých studií je rychlost jedné mutace stanovena na 8000 let. Z toho důvodu je také běžné, že domnělý společný předek (žena) žil ve vzdálené minulosti.

Moje skupina T2b

Výsledkem mého mtDNA testu bylo přiřazení skupiny T2b. Tato skupina je největší podskupinou skupiny T2 a jedná se o naprosto běžnou evropskou podskupinu.

V Evropě byla skupina T2b odhalena v neolitických vzorcích (období zhruba 8 000 až 5 000 let před naším letopočtem) ze Španělska, Itálie, Francie, Švédska a Německa.

Protože můj vzorek byl testovaný na muži, zajímat by mě měla přímá mateřská linie, tedy mojí matky matka a tak dále, nejstarší rodokmenem doloženou pra-matkou je Kateřina Malaníková narozená okolo roku 1723 v okolí Prušánek. Jelikož mám kompletní test, budu řešit pouze shody pro kompletní oblasti. Těchto shod mám k dnešku 1456, z toho 243 s „genetickou vzdáleností“ 0. Tím, že v každé generaci – alespoň v naší kultuře a pár větších desítkách posledních let – docházelo ke změně příjmení matky, bylo by naivní hledat společná příjmení. Očekávat by se, ale dalo nějaké příjmení české nebo blízké mému regionu. Údaj o původu shod se naštěstí na FTDNA dá najít, přidávám tedy tabulku se srovnáním našich sousedních států a poté ty státy, které mají nejlepší zastoupení.

Sousední státy a ČR Státy dle nejčetnějšího výskytu
Česká republika 1 z 641 (0,15%) Anglie 19 z 9246 (0,2%)
Německo 19 z 8083 (0,23%) Irsko 19 z 7062 (0,26%)
Rakousko 1 z 638 (0,15%) Švédsko 15 z 6415 (0,23%)
Polsko 4 z 2917 (0,13%) USA 15 z 9546 (0,15%)
Slovensko - Finsko 10 z 4933 (0,2%)

Data mohou a budou samozřejmě zkreslená tím, kolik lidí z jednotlivých států se nechalo testovat, proto uvádím informaci o počtu shod a z kolika lidí, procentuálně to pak vychází na necelé procenta. Procentuálně je pak „nejlepší“ Estonsko s 1,3% (2 shody z 151).

Přes veškerou snahu se mi nepodařilo v mých shodách toho jednoho s kým mám shodu v Česku najít.

Závěr

Můj závěr bude čistě mým, netvrdím, že někomu testování mateřské DNA nemůže přinést užitek, ale mě osobně nepřinesl. Vím, že moje matka má autozomální shodu (jen 44 cM) s osobou se kterou mám já shodu v mtDNA, zkoumání mateřské linie však tuto shodu neprokázalo. Nemůžu se zbavit dojmu, že stanovený časový rámec je tak velký, že nalezení v něm společného předka je velmi nepravděpodobné, respektive pokud najdu osobu se skupinou T2b bude velmi pravděpodobné, že náš společný předek nebude matričně dohledatelný.

Mohlo by vás zajímat

Můj první DNA test

Po nějaké době jsem i já podlehl tomu, vyzkoušet co mi nabídne DNA test. Ze zvědavosti jsem si tedy koupil autosomální test DNA. Přibližně do 14-ti dnů jsem měl na stole svou testovací sadu. Samotné odebrání vzorku bylo poměrně snadné, složitější bylo České poště vysvětlit co a kam posílám. Nakonec i odeslání zásilky zpět se zdařilo a za týden byl můj vzorek v USA. Přibližně za 12 dní bylo vše hotovo a já vám nyní popíšu co jsem získal.

Souhrn DNA testů

Jelikož mám hotové všechny DNA testy, rozhodl jsem se sepsat pár užitečných informací, o tom co jsem získal a jak se získanými informacemi pracuji. Všechny situace popíšu na informacích, které jsem získal pro sebe a jak souvisejí v kontextu s mým rodokmenem. Vaše testy budou sice mít jiné výsledky, ale princip bude vždy stejný. Cílem není popsat jak funguje genetika, ale jak získané informace využít v genealogii.

Big-Y a na cestě mých předků

V jednom z předchozích článků jsem zmínil, že se chystám na test mužského chromozomu Y, který se nazývá Big-Y. Není tomu dávno co mi přišly výsledky a proto bych těmto výsledkům a svým mužským předkům chtěl věnovat pár slov.

Diskuze k článku (0)