Big-Y a na cestě mých předků

V jednom z předchozích článků jsem zmínil, že se chystám na test mužského chromozomu Y, který se nazývá Big-Y. Není tomu dávno co mi přišly výsledky a proto bych těmto výsledkům a svým mužským předkům chtěl věnovat pár slov.

autor pierotto 0 komentářů Sdílet s přáteli

Chromozom Y

V genetické genealogii studujeme chromozom Y pro účely sledování otcovské linie. Aby to bylo jednodušší chromozom Y mají pouze muži. Tento chromozom je nejmenším lidským chromozomem, přesto je tvořen miliony pozic (přesně se jedná o 59 milionů párů), v téměř každé z těchto pozic se může vyskytovat SNP.

SNP jsou malé části chromozomu, které obsahují odlišné bloky informací, tomuto bloku také můžeme říkat mutace. K této rozpoznané mutaci pak došlo u jednoho předka a je předávána všem jeho dalším potomkům. Jak jsem již zmínil, chromozom Y nalezneme pouze u mužů, při rekombinaci jeho pár tvoří daleko větší mateřský chromozom X. Rekombinace těchto pohlavních chromozomů pak ovlivňuje chromozom Y pouze v krátkém úseku, 95% tohoto chromozomu nerekombinuje nikdy.

Porovnáváním známých SNP mezi dvěma muži pak tedy můžeme určit zda tito muži sdílí společnou mutaci a tudíž mají stejného mužského předka.

porovnání SNP dvou chromozomů

Haploskupiny

Výsledkem DNA testu chromozomu Y je odhad nebo určení (dle typu testu) haploskupiny testovaného. Zjednodušeně řečeno, haploskupina je skupina mužů, kteří sdílejí nějakou určitou SNP, kterou zdědili od stejného předka (tzn. mutace na jejich chromozomu Y jsou stejné).

Každá skupina má svůj název, který je označen velkým písmenem A až T podle názvu hlavní Y-DNA skupiny, následuje název podskupiny, který obsahuje písmena a čísla. Hlavní skupiny tvoří větvící se strom a stejné je to u podskupin. Tento strom označovaný jako „Y-SNP strom“ znázorňuje pořadí, ve kterém chromozom v našich předcích mutoval.

Každý uzel si můžeme představit jako jednoho společného prapředka, který stanovil tuto mutaci. Na základě přiřazení k této skupině pak lze zjistit její původ a určení času výskytu (tedy kdy a kde pravděpodobně tento společný předek žil). Pak platí pravidlo, že čím více SPN je testováno, tím přesnější je určení skupiny a tedy i nalezení blíže žijícího společného předka.

Big-Y u FTDNA

Už v minulém roce jsem si ze zvědavosti pořídil test Y-37, ten zkoumá „pouze“ 37 STR (krátkých tandemových opakování). Výsledkem byl odhad haploskupiny R-M198. Staří této skupiny je 8600 let před přítomností.

Protože s testem Y-37 jsem na 37 markerech neměl žádné shody rozhodl jsem se zkusit své štěstí rozšířením testu na Big-Y. Testem Big-Y je samozřejmě možné i začít neboť všechny předchozí testy obsahuje, testuje totiž 700 STR a 100 tisíc SNP.

Test mi určil skupinu R-YP593, staří této skupiny je 1900 let před přítomností. S dávkou štěstí tedy tento společný prapředek žil v roce 50. Řešení shod by mohlo být tedy jednoduší, myslete však na to, že také záleží na tom jaké testy resp. kolik markerů mají otestovány vaše shody. To jak je vaše shoda dobrá určuje „genetická vzdálenost“ (dále GD) a počet testovaných STR porovnávaných osob.

Pokud existují shody na 12 a 25 markerech je to většinou tak málo, že nemá cenu se těmito shodami zaobírat neboť se nevejdou do nějakého řešitelného rámce, společný předek je třeba před 5000 lety. Pro přehlednost uvedu shody na 37, 67 a 111 markerech s minimální a maximální genetickou distancí.

 Před současností

Například na Y-Full naleznete u každé skupiny její staří s anglickou zkratkou YBP což znamená „years before present“ tedy počet let před současností. Toto určení staří se používá hlavně v archeologii kde jiné určení stáří nemá smysl vzhledem k chybám v měření. Protože termín současnost se stále mění byla jeho hodnota stanovena na 1. leden 1950.

Pokud je tedy uveden termín 8600 ybp, nebo bp, jedná se o 8600 let před rokem 1950 tedy něco jako 6650 let před našim letopočtem.

  Genetická vzdálenost 0 Maximální genetická vzdálenost pro relativní příbuznost (pro každý počet STR je jiná hranice)
37 Jedná se o shodu 37 z 37 STR. Společný předek je na 50% v posledních 5 generacích, s jistotou 95% pak během 8 generací. Genetická vzdálenost 4 určuje pravděpodobnou souvislost, jedná se o shodu 33 ze 37 STR. Pro potvrzení shody se doporučuje další testování.
67 Jedná se o shodu 67 z 67 STR. Společný předek je na 50% v posledních 3 generacích, s jistotou 90% pak během 5 generací. Genetická vzdálenost 7 určuje pravděpodobnou souvislost, jedná se o shodu 60 ze 67 STR. Pro potvrzení shody se doporučuje další testování, nebo testování dalších osob.
111 Shoda 111 ze 111 STR je velmi blízká shoda, může se jednat o 3. bratrance nebo bližší osoby. Genetická vzdálenost 7 určuje pravděpodobnou souvislost, jedná se o shodu 104 ze 111 STR. Může se jednat o příbuzenský vztah bratranců na 10 až 16 úrovni.

Celou tabulku můžete najít na konci článku Souhrn DNA testů.

Mapa postupné migrace od R-M459 po R-YP593

SNP Tracker
SNP Tracker je zajímavým nástrojem, který dle zadané skupiny vytvoří trasu migrace. Tracker můžete vytkoušet zde. Na obrázku si všimněte jak daleko od sebe je R-M198 a R-YP593.

Já jsem si pro účely článku pro větší přehlednost mapu překreslil.

Já jsem tímto testem získal 4 nové shody, po dvou na 67 markerech a po dvou na 111.

 Shody na 67 markerech

Obě shody na 67 markerech jsou v genetické vzdálenosti 7, tedy na hranici pravděpodobnosti. Oba testovaní mají maximální test do 67 markerů, tedy jejich testování na Y-111 by mohlo shodu zpřesnit. Ani v jednom případě se nejedná o podobné příjmení či region původu v dosahu rodokmenu.

 Shody na 111 markerech

Shody na 111 markerech mám s osobami, které mají test Y-111. Genetickou vzdálenost máme určenou na 10 a 9. U shody s GD 10 se jedná o „pouze možnou shodu“ nespojuje nás lokalita ani příjmení. U shody s GD 9 jde také o „pouze možnou shodu“, dle kalkulačky „TiP“ kde jsem si nastavil, že jsme v posledních 8 generacích společného předka nesdíleli (dle rodokmenu), mi pak vyjde, že náš společný předek by mohl na 97% být před 20 generacemi – to je odhadem kolem roku 1500.

Závěr

Byť jsem zatím nenašel žádnou stoprocentní shodu, mám aktuálně otestováno to maximum, které jde. Patřím do party mužů se skupinou R-YP593 a všichni, kteří máme tuto skupinu tak máme toho společného předka ze začátku našeho letopočtu. Nové testy a nové shody pak mohou přinést zajímavé informace v budoucnu. Mě osobně nejvíce zajímá původ mých mužských předků, toto hezky znázorňuje haplostrom na FTDNA kde na plné čáře s počtem 8 vyhrává Polsko.

Počet nositelů R-YP593 dle států

Do místa mých předků

Valenty Gala a Karolina Galowa, Dębno

V roce 1779 se v polském Sufczynu oženil Jan Gala (můj přímý předek v sedmé generaci). Sufczyn a přilehlé vesničky, jejichž obyvatelé zajisté ovlivnili můj genofond, se nachází poblíž Tarnova v Malopolském vojvodství. V roce 1879 se v pár kilometrů vzdáleném Dębně narodil můj prapradědeček. Není tedy pochybností, že moje skupina R-YP593 má polský původ.

Při nedávné návštěvě Polska jsem tedy nevynechal návštěvu Dębna i Sufczynu, hlavně místních hřbitovů. Je zajímavé být na místě o kterém víte, že tu před nějakými 150 lety žili vaši předkové. Hlavně ve chvíli, když zjistíte, že i nyní se tyto vesničky skládají z asi 10 domů a spousty polností. Protože na Billiongraves není k žádnému z hřbitovů těchto vesniček ani jedna fotka lákalo mě samozřejmě kouknout na místní hřbitovy. Hřbitov v Dębně byl zajímavý, dost chaotický, v zadní části hřbitova pak usuzuji, že byly ty nejstarší hroby, občas to byly pouze kříže zapíchnuté v zemi a s trochu štěstí i se jménem. Bylo zde také dost starých a zničených náhrobků. Dominantou hřbitova pak byl pomník a hroby vojáků zde padlých za první světové války. Nověji působil hřbitov v Sufczyně, zde však nic zajímavého nebylo. Pár fotek náhrobků jsem si udělal k pozdějšímu zkoumání, odnáším si z toho i jednu zkušenost. Stejně jako při bádání v matričních knihách známe všechny příjmení z dané lokality, stejné je to i s hřbitovy, tím, že jsem měl možnost si hřbitovy projít, našel jsem spoustu příjmení, zjistil jejich frekvenci výskytu a nyní příjmení jako Baran a Kurka, které nacházím ve svých DNA shodách mohu lépe zařadit odkud asi pocházejí.

Diskuze k článku (0)