Čejkovický Stávek
autor pierotto Čas čtení 3:35 0 komentářů Sdílet s přáteli
Příjmení Stávek je příjmení rozšířené na Moravě, nepatří však mezi častá příjmení. Pokud tedy zrovna náhodou je toto příjmení i vaše, případně nějakého Stávka znáte, vězte, že pravděpodobně všichni mají jednoho stejného předka.
Byť se toto tvrzení může zdát odvážené, doposud provedené zkoumání matričních knih a pátrání po všech potomcích prvního Stávka, dokazuje, že je to velmi pravděpodobné. Tímto prvním Stávkem je Vít, jeho osoba je však obestřena mnoha záhadami. S jistotou vím, že Vít a jeho manželka Alžběta měli dva syny. První syn Jiří se narodil v březnu 1696 v Moravské Nové Vsi, druhým synem byl Vít, který se narodil v únoru 1701 ve Vrbici. To jsou všechny informace, které o tomto páru mám, svatbu se mi nepodařilo najít, záznamy úmrtí také ne. Záhadný je také počet dětí, dvě děti na tehdejší dobou jsou málo, zároveň žádný další záznam o Jiřím není.
Jediným, kdo tedy v rodu Stávků pokračoval byl Vít. Vít se oženil s Barborou, záznam svatby jsem taktéž nenašel, svatba se však mohla konat někdy kolem roku 1730, tehdy se totiž v Čejkovicích narodila jejich dcera Kateřina. Vít s Barborou měli celkem 8 dětí, rod se tedy úspěšně rozrostl.
Záznam o narození Jiřího Stávka z roku 1696 v Moravské Nové vsi.
Dito baptizani Infantem ne Georgium in pago Nova Villa legitime natum ex Parentibus Vito Stawek Matre Elisabetha in Neo Villa.
Záznam o narození Víta Stávka z roku 1701 ve Vrbici.
Vitus, VItus Stawek, M. Elisabetha – Georgius Horňak et Catharina uxor Czeikoviczenses.
Původ příjmení
Když se podívám na novodobé rozložení Stávků, nejpočetnější komunita je na Hodonínsku, něco málo u Hustopečí, dá se najít i pár dalších lokalit s řídkým výskytem. Předpokládám, že to ohnisko vzniku je právě v Čejkovicích a okolí je výsledek novodobého stěhování. Při zkoumání databází příjmení z celosvětového hlediska je Česká republika top co se týče příjmení Stávek, druhé místo obsadila USA – zde je způsobeno migrací, následně ve velmi malém množství Rakousko a Slovensko. Ve variantě „Stawek“ pak vede Polsko.
Z hlediska geografického by pak smysl dávala migrace na sever, buď tedy z Rakouska a nebo ze Slovenska. Důvodem předpokládané migrace by například mohlo být Tököliho povstání (datované až k roku 1686), které by v této teorii mohlo Stávky utíkající před útrapami vyhnat ze Slovenska do bezpečnější lokality. Což by vzhledem k tomu, že v roce 1705 byly napadeny i Čejkovice uherskými povstalci, nebylo nijak prozíravé, ale těžko to soudit dnešním pohledem.
Vyloučená není ani možnost, že se příjmení Stávek tak nějak uchytilo zkomolením, přechýlením či jakýmkoliv způsobem, kterým příjmení běžně vznikalo. Což samozřejmě komplikuje nalezení nějakého konkrétního místa vzniku. Této variantě může být nakloněn i fakt, že toto příjmení v podstatě nemá „žádný význam“. Tím myslím, že jsem nenašel žádné etymologické vysvětlení tohoto příjmení.
Zajímavé zjištění přináší Ottův slovník naučný, zde je citace:
Pletárny užívají pak pletacích strojů tz. v. stávků a textilní průmysl pletařský zove se dle toho též stávkářství a zboží samo zboží stávkové.
Dalo by se tedy přemýšlet, zda by nemohlo být právě o pletacích strojů toto příjmení odvozeno.
Kde bydleli
V mé linii Stávků, je první zmínka o čísle domu uvedena při události narození Ignáce syna Martina v roce 1799–jednalo se o číslo popisné 217. Jelikož se rod Stávků stále rozrůstal, můžeme ve stabilním katastru na mapách z roku 1827 u jednotlivých parcel toto příjmení vidět častěji. V domě s číslem popisným 217 již bydlel Bartoloměj a Martin býval na čísle 193. Někdy do roku 1872 došlo k přečíslování domů a dům s číslem 193 je změněn na číslo 51. Sourozenci i můj prapradědeček narozený v roce 1869 již bydleli v domě číslo 102.