Příjmení Gala v Česku

Od mala jsem věděl, že v jisté vesničce na Jižní Moravě nás žije větší skupina. Naše rodina se přestěhovala do Brna, a pokud je mi známo, tak někteří ze vzdálené rodiny také. V podstatě toto jsou veškeré informace, které jsem o naší rodině věděl. Nikdy se u nás nemluvilo o místě původu.

Jak jsem začal dělat rodokmen

Začátek tvorby rodokmenu naší rodiny byla vlastně náhoda. Důvodem byla snaha jednodušeji vysvětlit vztahy v naší rodině, o což jsem se občas snažil. První aplikaci, kterou jsem našel (podmínkou bylo, že bude on‐line) bylo MyHeritage. Zde jsem tedy začal zadávat informace, které jsem znal. Z počátku můj rodokmen obsahoval pouze žijící rodinné příslušníky a samozřejmě ty, které si prarodiče pamatovali. Už to stačilo k tomu, abych mohl jednotlivé vazby lidí v rodině nějakým přehledným způsobem vysvětlit.

Později mi aplikace zobrazila shody s rodokmeny ostatních uživatelů aplikace, což mi pomohlo doplnit rodokmen o další členy vzdálené rodiny. Získání nových informací ve mně vzbudilo zvědavost, a tak jsem se začal vyptávat a hledat další informace. Tím započalo sestavování rodinného rodokmenu.

Pátrání po předcích

Ze začátku jsem doplňoval pouze informace, které se o rodině věděly. To co jsme našli v křestních, oddávacích nebo úmrtních listech. Vedlejším efektem otevření starých rodinných archivů bylo nalezení různých deníčků, fotografií, prostě zapomenutých pokladů a zajímavostí. Tyto informace se celkem rychle vyčerpaly, takže na řadu přišlo hledání v matrikách na ActaPublica. První problém, na který jsem narazil, byla zákonná lhůta na zveřejňováni matrik. Pro pokračování v rodokmenu jsem potřeboval znát svého prapradědu a můj děda si jména nepamatoval. Jedinou informací, kterou jsem měl, bylo, že pocházel z Březůvek. Matriky Březůvek pro narozené jsou jen do roku 1897, tudy tedy aspoň prozatím cesta nevedla.

Později jsem se dostal k BillionGraves, kde jsem chybějící informace našel - https://billiongraves.com/grave/Josef‐Gala/13857367. V tuto chvíli pro mě jako pro začínajícího genealoga začalo peklo. Prapraděda se narodil v roce 1879, matriky Březůvek jsem prošel tam i zpět a nic jsem nenašel. Budu přesný, nic o Galových jsem nenašel, samozřejmě jsem si doplnil informace o sňatcích a úmrtích osob, které už v rodokmenu figurovaly.

Na základě tohoto hledání vznikla aplikace, kterou jsem později uveřejnil i zde a to hledání nejbližších obcí. Asi čtvrt roku jsem investoval do procházení matriky okolních vesnic a hledal, zda se tam neobjeví nějaký Gala – a neobjevil.

Polsko

Začal jsem hledat i jinde a narazil jsem na FamilySearch. Na FamilySearch jsem našel některé záznamy o Galových v Česku, ale nic z toho nevedlo k postupu při budování rodokmenu. Okruh hledání jsem rozšířil a narazil jsem na záznam v polských matrikách, jedná se o tento záznam https://www.familysearch.org/ark:/61903/1:1:XP1T‐DQP, souhlasí zde jméno, rok a měsíc narození. Den narození se odchyluje o 3 dny. V záznamu, který jsem našel, bylo uvedeno datum křtu. Později jsem si tuto informaci potvrdil na matrice ve Zlíně na základě záznamu o úmrtí (zde mimo jiné chci pochválit paní matrikářku za její vstřícnost a obrovskou pomoc).

Po dlouhotrvajícím „zaseknutí se“ jsem samozřejmě měl obrovskou radost, že jsem se někam posunul. Euforie však rychle opadla, neboť jsem nevěděl jak postupovat dál. Sice tu bylo FamilySearch, ale jejich záznamy nebyly úplné (nejednalo se o naskenované matriky). S tímto postupem se spojuje i taková hezká historka. Když jsem tuto zprávu vyprávěl dědovi, vzpomněl si „jak za nimi jezdili Poláci a vozili jim čokolády”.

Přede mnou byl tedy nový úkol a to najít matriky v Polsku. Zorientovat se v novém prostředí mi pomohli na fóru https://genealodzy.pl/. Dostal jsem kontakty na diecézi, kde měli záznamy pro Dębno. Během pár dní mi ochotně poslali opis matričního záznamu. Ani tato informace mi nepomohla se posunout dál a tak jsem diecézi požádal o dohledání záznamů (což samozřejmě bylo zpoplatněno, nikoliv však závratnou částkou).

Z Polska mi poslali CD, na kterém byly všechny nalezené kopie matričních knih. Takto jsem se tedy dostal do období kolem roku 1741. V knihách a v podstatě i na FamilySearch jsem si všiml, že byli další Galovi, avšak nebyli napojeni na můj rodokmen. Dohledal jsem si, že v Polsku žije něco málo přes 2000 osob nosící toto příjmení, z toho skoro 1000 v oblasti Krakova a Tarnówa, což je kousek od Dębna.

Cesta z Polska na Zlínsko

Důvodů, proč se můj předek Josef odhodlal na cestu z Dębna do Březůvek, může být více, zkusím však rozebrat ten důvod, který asi nejvíce zapadá do celé skládačky. Sice nevím, kolik z Galů se na cestu z Haliče vydalo, dorazil však jeden. Usadil se v Březůvkách, kde byl pasekářem. Oženil se s Annou Gavenda z Březnice. Jejich prvním mně známým potomkem byl také Josef, který se narodil v roce 1905 (byl to můj praděda).

Koncem 19. století byla silná imigrační vlna z Haliče na Ostravsko, těch důvodů bylo více. Hlavní důvod byl v zaostalých hospodářských a sociálních poměrech. Půda nedostačovala a možnosti samostatného hospodaření postupně zanikaly. Vzhledem k tomu, že půda byla většinou jediným zdrojem obživy, jednalo se o velký problém. Podle katastrálních záznamů se v Haliči ročně rozdělovalo 30 000 parcel. V úředních spisech byly mzdy označovány za „hladové”.

Zbytek Galů v Česku

Záměrně jsem prověřoval, jestli další rodiny Galů nejsou navázané nějak na naši rodinu. Podařilo se mi prověřit záznamy z okolí Třince a Těšína, ty však sahají daleko za rok 1800, navíc při vysoké koncentraci Galů na jihu tehdejší Haliče není výskyt příjmení zvláštní. Zajímavější byl nalezený záznam v okolí Ivančicka, kde by dodnes někdo z Galů měl žít. V matrikách záznamy jsou, avšak se nejedná o velký výskyt. Ve vesnicích kolo Olomouce se příjmení Galla velmi hojně vyskytovalo. Zde se zmíním o chybách v zápisech, kde se běžně stávalo, že jedna a ta stejná osoba byla zapisována jako Gala a později Galla, mohlo zde tedy dojít ke „vzniku” příjmení. Dokonce i u nás v rodině je jeden zápis jako Galla a nejedná se o dávnou historii.

Původ příjmení

Původ příjmení asi nevysvětlím. Našel jsem, jak na českých, tak i na polských stránkách, několik variant. Původ je vysvětlen odvozením z křestního jména Gallus, které mělo poukazovat na obyvatele Gálie. Polské zdroje poté dodávají, že na území dnešního Polska je příjmení Gala známé od roku 1417. Zdroje odkazují taktéž na jméno Gallus, které poté mělo být v Polsku známo od 12. století. Ke jménu Gallus jsem dohledal jeho původ z keltštiny a význam měl být „cizinec”, vznik je poté datován do 11. století. Při pátrání po dalších zdrojích jsem našel informace, že se jedná o irské jméno, jehož původem je slovo „gallchobhar” tzn. „cizí pomoc” - toto by opět mohlo vést k již uvedenému cizinci. První výskyt byl v Donegalu na severovýchodě Irska.