Zcestovalý myslivecký rod Štenglů

V případě zkoumaného rodu přejdeme přímo k příjmení Štengel - tohoto tvaru se užívalo už koncem 18. století. Původ bude jistě z německého stengel, tedy stonek nebo lodyha. Nejvíce žijících nositelů tohoto příjmení pochází z Plzeňského kraje, a také sem tento rod vede.

0 komentářů

Přestože rod Štenglů je postaven na kořenech myslivectví, bylo pátrání do konce 18. století poměrně snadné. V této době rod sídlil v obci Dřísy u Staré Boleslavi. Zakladatelem dřísenské větve byl myslivec Jan Antonín Štengl. Jan Atonín však z Dřís nepocházel. V dřísenské matrice je první zmínka o Štenglech z roku 1814, to se Janu Antonínu a Anně Marii narodilo pravděpodobně již třetí dítě. Předchozí dvě se v Dřísách nenarodili, ale jejich životy dokládají záznamy o svatbách a úmrtí. Prvorozeným dítětem a synem Jana Antonína byl Emanuel, který byl později v Dřísách lesníkem, a je pokračovatelem rodu Štenglů k dnešku.

Myslivci obecně patří mezi stěhovavá povolání a zde tomu nebylo jinak. Samotná zápletka a zajímavost tohoto rodu začíná u Jana Antonína. Jan Antotín se narodil v roce 1772 v Březnici u Příbrami, v matrice byl nalezen jako jediné dítě Františka Štengla a Anny. Předpokládám, že František s Annou měli dětí více, ovšem tento jediný záznam jsem nalezl. František byl "lesní mistr" v Březnici a záznamy pak odhalují, že bydlel v zámecké části Březnice. U záznamu narození Jana Antonína je pak jako místo zmíněno „arx Brzesnitz“. Z tohoto lze usoudit, že František byl myslivcem Březnického hraběte.

Zámek Březnice

Vrátíme se v čase trochu zpět k nejbližší historii týkající se Štenglů v Březnici. Majitelem Březnice byl rod Jeníšků z Újezda, který roku 1728 vymřel po meči Janem Josefem. Ten ve své závěti stanovil podmínku, a to že každý další majitel Březnice musí přijmout erb a jméno Jeníšků. Dalším majitelem, který tuto podmínku splnil, byl Vilém Albrecht Krakovský z Kolovrat. Správa Březnice byla v rukou Kolovratů až do roku 1872, následně ji převzal Eduard Pálffy.

Na základě těchto informací lze usoudit, že František s Annou do Březnice přišli s některým šlechticem z rodu Kolovratů. Pro prohledávání matrik okolí panství patřícího Kolovratům je možné nalézt velmi mnoho Štenglů.

Jan Štengl

zdroj: Portafontium, digitalizované matriční knihy - Týnec

Svatba Jana Antonína s Annou Marií

Zajímavé jsou také okolnosti svatby Jana Antonína Štengla a Anny Marie Zehart. Začneme Annou Marií, která se narodila Matěji Zehartovi a Marii Terezii Rettig roku 1769 v Týnci u Klatov. Matěj byl husarem hraběte Josefa Kolowrata v Týnci (tehdy asi Tejnice). Zde se také oženil právě s Marii Terezií Rettig, ačkoliv ani jeden z nich z Týnce nebyl. Matějův otec Urban Zehart pocházel z Horních Uher, otec Marie Terezie Jakub Rettig byl ze Šluknova.

Nelze si nevšimnout i zde vazby na rod Kolovratů. Stavbu týneckého zámku započal Maxmilián Norbert Kolovrat začátkem roku 1700. Později byl zámek upraven jeho synem Janem Josefem Krakovským z Kolovrat, a to přibližně kolem roku 1760.

Nyní se dostáváme k samotné svatbě, které se konala roku 1796 v Týnci. V záznamu je uvedeno, že ženichem je hajný Jan Antonín z Krotějova. Jan se tedy přestěhoval z Březnice přibližně 80 km do Krotějova, v Týnci se oženil a někde cestou do Dřís, která je vzdálená zhruba 180 kilometrů, měl se svou ženou syna Emanuele, o kterém byla řeč již na začátku.

Vzhledem k nejasnostem a nenalezeném záznamu oddání Františka a Anny v Březnici se nepodařilo pátrat dále, ale i tak si myslím, že získané informace jsou velmi zajímavé.

Diskuze k článku (0)